Jak odchovat výstavní andulky-2.část

27. srpna 2007 v 14:29 |  Andulka-rady pro začínající či pokročilé chovatele

část III. - soutěže a výstavy andulek
V dnešním díle se vlastně dostáváme k jádru věci a to proč se vlastně výstavní andulky chovají a šlechtí. Základní motivací je odchovat jedince, který je co nejvíce podoben standardu (rozuměj popisu a vyobrazení ideální výstavní andulky). Standard výstavní andulky je jakýsi soubor vlastností a zásad, podle kterých je výstavní andulka na výstavě hodnocena. Tento standard ve většině chovatelsky vyspělých zemích vypracovává komise zkušených chovatelů (většinou odborníci - chovatelé), kteří jsou pověřeni ať už národním chovatelským svazem či odborným chovatelským klubem. Ve standardu je popsána každá partie těla výstavní andulky, její velikost a proporce vůči ostatním částem. Dále zde nalezneme popis barevných variet, jak má která barva vypadat a popř. nežádoucí jevy v té které varietě. Důkladná znalost standardu je nutností nejen pro každého posuzovatele andulek, ale také každého vystavovatel neboť jen při dokonalé znalosti standardu se může chovatel zaměřit na odstraňování nežádoucích chyb a vlastností. Bohužel ne vždy tomu tak je a tak se na našich výstavách často můžeme setkat např. se špatně zařazenými ptáky či dokonce vystavenými andulkami, které na výstavách nemají ani co dělat (např. špatná kondice, nevýstavní typ atd.). Dalším problémem je nízká praktická znalost výstavních andulek u mnoha posuzovatelů a také již značně zastaralý standard v naší republice (z roku 1978). Proto zvláště specializované kluby zvou zahraniční posuzovatele, aby konfrontace se zahraničím ukázala, jak na tom naše tuzemské chovy jsou.Tolik k vlastnímu standardu a nyní trošku z praxe.
Období výstav většinou začíná na podzim (i když v zahraničí jsou běžně pořádány výstavy již od června). To pro chovatele výstavních andulek znamená začít včas s přípravou vybraných jedinců na výstavu. Proto si během chovné sezóny udělám plán výstav, kterých se chci zúčastnit a podle toho začínám s přípravou andulek. Vlastní příprava začíná cca 8 týdnů před výstavou, kdy zkontroluji vybraným adeptům opeření, výživný stav a případně provedu korekci poškozených per, která opatrně vyjmu (ocasní pera zásadně nevytrhuji, to radši andulku vyřadím z výstavního týmu) a přemístím je do výstavních klecí pro kolekce vždy po 4 kusech. Andulky si tady zvyknou na prostředí výstavní klece (nebo spíše si připomenou zkušenost, kdy jako mláďata se s touto klecí již seznámila). Od této doby také zvyšuji přísun aktivních složek potravy (vaječná směs, máčený oves, lesknice) a denně provádím sprchování 4 andulek. To v praxi znamená, že výstavní tým, který má obvykle 20 jedinců, během 5 dnů projde touto sprchovací procedurou, kterou opakuji až do předposledního dne před výstavou. Poslední den před odjezdem na výstavu pak provádím korekci masky a jednotlivých hrdelních znaků tak, aby odpovídaly standardu. Často se stává, že během tohoto tréninkového období některá z andulek rozpeří či není kondičně v pořádku a tak je nutno takovou andulku vyřadit z přípravy a nahradit ji jinou nebo se smířit s tím, že na výstavě tuto varietu neobsadím. V den výstavy si většinou zajistím od rána volno, abych mohl ještě andulkám doladit korekcí např. hrdelní znaky nebo provést umytí špinavého peří. Také se mi osvědčilo andulkám velice jemně a lehce namazat nožičky a zobáček dětským olejíčkem. Poté následuje přechytání do výstavních klecí, kde andulky stráví celou dobu transportu a výstavy. Ovšem jestli jsme prováděli trénink poctivě, andulkám je toto prostředí již známe, nejsou z něho stresované a jsou naprosto v pohodě po celou dobu trvání výstavy. Do výstavní klece na dno dávám cca 2 cm vrstvu kvalitní směsi zrnin, na kterou jsou moje andulky zvyklé a také klas senegalského prosa, které andulky velice milují. To je zárukou, že i na výstavě se andulky dostatečně nasytí. Takto připravené andulky odvezu k veterinární kontrole, neboť pro převoz a účast na výstavách je nutný veterinární atest. A pak již následuje vlastní cesta do místa výstavy a předání andulek na výstavu. Zde by měl mít každý chovatel řádně vyplněnou jak přihlášku tak především rozpis umístění do jednotlivých výstavních tříd dle standardu a propozic pořadatele. Většina soutěží andulek probíhá jako několikadenní soutěž, což znamená, že první den je příjem ptactva, druhý den se provádí posuzování (delegovaný posuzovatel či posuzovatelé jsou vyškolenými odborníky, kteří složili zkoušky a mohou výstavy andulek posuzovat), po skončení posuzování je výstava otevřena pro veřejnost a také pro vystavovatele, kteří již netrpělivě vyhlížejí jak se jejich andulky umístily. Po ukončení výstavy následuje výdej ptactva a přesun domů. Zde si dávám veliký pozor při vypouštění andulek zpět do vlastních voliér. Je nutné brát v potaz, že andulky strávily několik dnů v malém prostoru, navíc ve styku s andulkami z jiných chovů. Proto se mi osvědčilo nepouštět je ihned zpět, ale raději den počkat a přesvědčit se, že jsou zcela v pořádku, nejsou načepýřené či nejeví jiné známky nemoci.
Soutěže a výstavy andulek probíhají dnes na celém světě. A tak se chovatelské kluby snaží ujednotit pravidla soutěžení a také standard výstavní andulky. Proto byla v roce 1992 založena celosvětová organizace chovatelů andulek - World Budgerigar Organisation, jejíž členem je také Klub chovatelů andulek se sídlem v Praze. Působení této organizace na chovatelství u nás je již také patrné, neboť nejenže zahraniční posuzovatelé jezdí každoročně posuzovat klubová mistrovství, ale také naši chovatelé se účastní mezinárodních výstav, kde v přímém srovnání s nejlepšími světovými chovy bojují o čestná umístění. Tím, že se účastní těchto vrcholných výstav a následně ty samé andulky vystavují na výstavách doma, provádějí přímou konfrontaci kvality chovů u nás a v zahraničí. To samozřejmě vede ke zvyšování kvality chovů a následně i k prosazení se v těžké konkurenci. Je nutné si uvědomit, že vývoj v šlechtění výstavních andulek neustále pokračuje a jedině přímou konfrontací na výstavách si můžeme ověřit, zda se náš chov ubírá tím správným směrem.
část IV. - genetika - základní vědomost chovatele výstavních andulek
Není cílem tohoto dílu vyjmenovat všechny možné kombinace či výsledky konkrétních párování ani detaily struktury zabarvení. Spíše jen shrnout všeobecně známé dědičné vlastnosti a jejich praktické využití při chovu andulek. Předně je třeba vysvětlit několik základních pojmů, s kterými budeme v následujících řádcích pracovat.
1. barva - je základní položkou, barvou v tomto případě myslíme barvu opeření vyjma letek, ocasních per, masky a hlavy. U barvy se také vyskytuje strakatost a její přesné provedení popisuje standard. Známé jsou tři varianty - australská dominantní straka, kontinentální straka a recesivní straka.
Barvy u andulek jsou následující: zelená, žlutá, lutino, modrá, bílá, albino.
2. kresba - doplňující položka, jedná se o zabarvení typické kresby andulek - vlnkování. Dále pak o zabarvení letek, škrabošky a ocasních per.
Kresby známe následující: skořicová, opalinová, šedokřídlá, světlekřídlá, perlová, lacewings (krajková), Texas clearbody, saddleback.
3. doplňkové faktory
  • faktor tmavnutí (světle zelená - nemá tmavý faktor, tmavě zelená - 1 tmavý faktor, olivově zelená - 2 tmavé faktory)
  • fialový faktor (viditelně se projevuje pouze u tmavě modrých andulek avšak při důkladném pozorování a znalosti chovných jedinců lze pozorovat i u ostatních andulek, které ho mají zděděný po předcích)
  • šedý faktor (známé šedozelené či šedé andulky jsou vlastně zelenými respektive modrými andulkami s šedým faktorem)
  • perlový faktor (velmi rozšířené perlové andulky)
Samozřejmě jsem na něco zapomněl, ale pro většinu u nás běžných barevných mutací andulek a jejich různých kombinací by toto mělo postačovat. A tak se dostáváme k vlastním dědičným zákonům, které bych shrnul do následujících kategorií. U každé kategorie se pokusím vyjmenovat známé příklady.
A. dominantní dědičná vlastnost - spočívá v tom, že párujeme-li jedince s touto vlastností a jedince bez této vlastnosti, pak potomstvo je z 50ti % s touto vlastností a 50% nikoliv (ani na ni např. neštěpí to jest nepředává dále na své potomstvo).
Do této skupiny patří: dominantní australské straky, dominantní kontinentální straky.
Příklad: andulka s normální kresbou x andulka dominantní australská straka
  • potomstvo: 50% andulek normálních a 50% andulek dominantních australských strak. Uvedených 50% andulek normálních neštěpí na dominantní australské straky.
B. recesivní dědičná vlastnost - znamená, že v první generaci se neprojeví viditelně, ale získané potomstvo ji má v sobě geneticky zakódovanou - tzv. štěpí na tuto vlastnost.
Známe tyto příklady recesivní dědičnosti: modrá řada andulek (recesivní vůči zelené řadě), recesivní straky, šedokřídlé, žluté a bílé (pozor neplést se žlutými či bílými tmavookými), Saddleback, australské II.faktorové žlutolící.
Příklad: andulka zelená x andulka modrá
  • potomstvo: 100% andulek zelených štěpitelných na modrou
C. dědičná vlastnost vázaná na pohlaví - je u andulek velice častá a spočívá v tom, že níže popsané vlastnosti se dědí na potomstvo v závislosti na tom, který z rodičů (zda otec či matka) má či nemá tuto vlastnost.
Do vlastností vázaných na pohlaví patří: kresba skořicová, opalinová, texas clearbody, dále lutino, albino a lacewing (krajkové).
Příklad: samec normální x samice normální = 100% normálních
samec lutino x samice normální = 100% samců normálních/lutino (lomítkem se myslí štěpitelných)
100% samic lutino
samec normální x samice lutino = 100% samců normálních/lutino
100% samic normálních
samec normální/lutino x samice normální = 50% samců normálních
50% samců normálních/lutino
50% samic normálních
50% samic lutino
samec normální/lutino x samice lutino = 50% samců normálních/lutino
50% samců lutino
50% samic normálních
50% samic lutino
samec lutino x samice lutino = 100% samců lutino
100% samic lutino
Vyplývá z toho, že samice nikdy není štěpitelná na vlastnost vázanou na pohlaví!
Ještě bych v krátkosti zmínil aplikaci doplňkových faktorů. Tyto faktory mění vzhled základní barvy nebo kresby, ale nemají žádný vliv na výše popsané dědičné vlastnosti. Andulky mohou tyto faktory mít jednoduché nebo zdvojené a pro přehlednost to popíši na následujícím příkladě:
Tmavý faktor:
  • andulka zelená bez tmavého faktoru = andulka světle zelená
  • andulka s jedním tmavým faktorem = andulka tmavě zelená
  • andulka s dvěma tmavými faktory = andulka olivově zelená
  • (u modré řady pak světle modrá, tmavě modrá, mauve)
Šedý faktor:
  • andulka zelená bez šedého faktoru = andulka zelená (světle, tmavě nebo olivově zelená)
  • andulka s šedým faktorem = andulka šedozelená (vizuálně lze sledovat zda má či nikoliv tmavý faktor, ve starší literatuře se tento jev popisoval jako tři stupně šedozelených, ale jde čistě o přítomnost tmavého faktoru)
  • andulka s dvěma šedými faktory = andulka šedozelená (vizuálně není odlišná od šedozelené s jedním faktorem, ale mají odlišnou dědičnost viz níže)
Fialový faktor:
  • andulka zelená s fialovým faktorem = andulka zelená pouze s tmavším zabarvením základní barvy
  • andulka modrá s fialovým faktorem = andulka modrá pouze s tmavším zabarvením základní barvy (vyjma tmavě modrých viz níže)
  • andulka tmavě modrá s fialovým faktorem = andulka fialová
Perlový faktor:
  • andulka bez perlového faktoru = andulka normální
  • andulka s I. perlovým faktorem = andulka perlová
  • andulka s II. perlovými faktory = andulka II. faktorová perlová (celá žlutá nebo bílá, modré nebo hnědé ozobí, černé oko s bílou duhovkou).
Dědičnost těchto faktorů je následující:
andulka bez faktoru x andulka bez faktoru = 100% potomstva bez faktoru
andulka s I. faktorem x andulka bez faktoru = 50% potomstva bez faktoru
50% potomstva s I. faktorem
andulka s II. faktory x andulka bez faktoru = 100% potomstva s I. faktorem
andulka s I. faktorem x andulka s I. faktorem = 25% potomstva s II. faktory
50% potomstva s I. faktorem
25% potomstva bez faktoru
andulka s I. faktorem x andulka s II.faktory = 50% potomstva s I. faktorem
50% potomstva s II. faktory
Již teď je jasné, že možných kombinací je ohromné množství a vyznat se vyžaduje opravdu dlouhodobé studium a zkušenosti. Ovšem na druhou stranu pokud se nezabýváte šlechtěním nových mutací a chováte výstavní andulky kvůli výstavám, pak za pár chovných sezón zjistíte, že na tom vlastně nic tak těžkého není.
zdroj:mujweb.cz
 


Buď první, kdo ohodnotí tento článek.