Pomoc zvířatům z přírody v nouzi-ptáci-část první

19. října 2007 v 17:07 |  Pomáhejte zvířátkům!!

Doporučení Ústřední komise pro ochranu zvířat
Pomoc zvířatům z naší přírody v nouzi
zvířata volně žijící v naší přírodě (tzv. divoká) se ocitají v situacích, kdy nutně potřebují lidskou pomoc. Ovšem jinak jim můžeme nešetrným nebo zbytečným zásahem velmi ublížit, neboť v mnoha případech zachraňují lidé zvířata, která záchranu nepotřebují. Kdo tedy opravdu pomoc potřebuje?
Ptáci
Úvod
Ze všech volně žijících (tzv. divokých) zvířat se lidé s ptáky setkávají nejčastěji. A nejčastěji také narazí na opeřence v nouzi. Kdy to je?
- mláďata vypadlá či vyhozená z hnízda,
- mláďata promoklá a prochladlá,
- dospělí ptáci i mláďata poranění,
- dospělí ptáci uvízlí na místech, odkud se sami nedostanou,
- ptáci nemocní či otrávení.
Obecně platí, že ptačí mládě nemá zcela vyvinuté opeření. Dlouhá pera v křídlech a ocase jsou jen částečně vyrostlá a vězí v pouzdře zvaném pisk. Tělo i hlavu mláděte pokrývá chmýří nebo holá kůže. Někdy jsou zbytky chmýří na špičce rostoucího pera (holubi).
Celé tělo je hustě ochmýřené u kachen a labutí, lysek, racků, bažantů a koroptví a druhů jim příbuzných, a u dravců a sov,
řídké chmýří mají holubi, hrdličky a zpěvní ptáci - chmýřím prosvítá holá kůže,
u pěvců je zobák v koutcích lemován zbytnělou kůží žluté barvy,
mladí holubi a hrdličky mají velmi zvláštně utvářený zobák a holou kůži okolo,
mladí dravci a sovy se už v útlém věku účinně brání - leží na zádech a sekají nohama s ostrými drápy nebo štípou zobákem. Zraní člověka citelně, někdy až do krve,
mladí rorýsi jsou často zaměňováni za dravce; nejsou jim ale vůbec příbuzní.
Kdy pomáhat?
Po bouři, větru či silném dešti mohou z hnízd vypadnout či vyskočit malá mláďata. Matka o ně mimo hnízdo nepečuje a neumí je nijak dostat zpět. Ptáci svá mláďata nepřenášejí. Mládě na zemi prochladne a zahyne zimou a hladem.
Je možné
- vrátit je do hnízda mezi sourozence - lidský dotek nevadí, ptáci nemají čich o nic lepší než my,
- vzít domů, osušit, zahřát a předat do odborné péče.
Neodchovávejte ptáčata sami!
Jednotlivě odchované mládě je krotké, neumí se o sebe starat, nenaučí se hledat potravu a po vypuštění většinou zahyne. Trvale chovat doma divoké ptáky není možné s ohledem na směrnici Evropské unie o ptácích! Mládě se musí vrátit do přírody, proto je musí odchovat odborník ve stanici pro handicapované živočichy.
Nálezce však musí mládě zkusit nakrmit, aby příliš nezesláblo. Čím?
Potrava vhodná pro ptáky
- dravci, sovy, čápi, volavky - kousky libového syrového masa (ne vepřového) navlhčeného vodou nebo žloutkem z vejce,
- kuřátka, kachňata, labutě - drobné zrní (jáhly) nebo ovesné vločky, sekané listy pampelišek - u kuřátek suché, u kachňat a labuťat namočené do vody,
- holoubata, hrdličky - uvařené nebo namočené zrní - pšenice, rýže, kroupy,
- rorýsi, datli, žluny - malé kousky syrového libového masa (ne vepřové) navlhčené vodou,
- zpěvní ptáci - dětský piškot namočený do vody a opět vymačkaný, z něho tvarujeme malá sousta; nebo vejce natvrdo či škrábané syrové libové maso (ne vepřové).
Absolutně zakázáno - nikdy nepodávejte
- uzeniny a uzené maso (obsahují sůl),
- konzervy (obsahují sůl a koření),
- mléko (ptáci jej nedovedou trávit),
- čokoláda (pro mnoho zvířat jedovatá),
- cukr a cukrovinky (působí silný průjem),
- měkký chléb (nadýmá),
- nahnilé, plesnivé a páchnoucí zbytky,
- smažené a pečené potraviny (projímají).
Nedoporučuje se
- psí konzervy (jsou příliš tučné),
- kompoty (příliš sladké, projímavé),
- těstoviny a knedlíky (jsou solené a těžko stravitelné),
- vařené maso (je těžko stravitelné).
Lze použít v nouzi
- psí a kočičí granule namočené do vody
- kočičí konzervy
- neslaný sýr (jen tvrdý)
- tvaroh na strouhání
- rozmočený rohlík nebo houska (bílé)
- sojový tvaroh
- sojové maso (uvařené)
Nekrmte ptáčata žížalami a slimáky!!!
- jeden druh žížal (žížala hnojní) je smrtelně jedovatý,
- mnoha druhům ptáků ucpává sliz žížal a slimáků střeva,
- některé druhy slimáků jsou nepoživatelné,
- žížaly i slimáci můžou být mezihostiteli nebezpečných parazitů.
Nekrmte larvami much!
Larvy much (prodávají se jako "bílí červi" v rybářských potřebách) mohou ptáče doslova sežrat zaživa zevnitř.
Dokud mládě nenakrmíte, nenapájejte ho! Výjimkou je ptáče nalezené ve velkém horku.
Ptáci nepotřebují tolik vody jako savci. Vodou vyplavujete zbytky potravy ze žaludku a střev ptáčete a urychlujete vyhladovění. Napájení se provádí namáčením jednotlivých soust potravy do vody.
Pro nakrmení musíte mláděti otevřít zobák (pokud ho ihned neotevírá samo) a vkládat potravu do zobáku např. pinzetou. Krmíme nejméně každých 20 minut.
Nejdůležitější je držet ptáče v teple.
Na kuřátka, kachňata a labuťata svítíme žárovkou (40 - 60 W) z výšky asi 25 cm a tím je zahříváme.
Ostatní ptáčata umístíme do flanelového hadříku v místnosti.
Nikdy nepoužíváme jako pelíšek
- zelenou trávu - je studená a vlhká, odebírá ptáčatům teplo,
- hobliny - ptáče je může polykat a ucpat si střeva,
- vatu - ptáče se v ní může uškrtit, udusit nebo si zaškrtí nožku či křídlo,
- piliny - prach ze dřeva dráždí, mládě se může udusit.
Vhodný jako podestýlka je
- papír - pod kachňata a kuřata,
- seno - pod ostatní mláďata,
- buničitá vata, toaletní papír, papírové ubrousky a kapesníky - pod všechny.
Nejlepší je ptáče rychle předat odborníkům!
Kdy mládě pomoc nepotřebuje?
Vyletující drozdi a kosi neumějí ještě létat, mají krátké ocásky i křídla a zdržují se na zemi v křoví, NELZE je zbytečně chytat a brát rodičům,
mladé sovy sedí i měsíc na větvích okolo hnízda a přivolávají rodiče pískáním; dovedou již trochu létat, ale jsou neobratné, NELZE je chytat a odvážet,
mladé poštolky posedávají několik dní na římsách, parapetech a balkonech domů, než se odváží létat, NELZE je chytat a odvážet,
rodiče u ptáčat nesedí trvale, ale pouze je krmí (u pěvců velmi často, ale u některých druhů jen 1-2 x denně).
Jednorázová pomoc
- slétne-li mladá sova na zem, neumí vylézt zpět na strom; posadíme ji na větev alespoň 2 m vysoko a vzdálíme se,
- slétne-li mladá poštolka na zem, odneseme ji na střechu domu či na balkón alespoň ve 2. patře,
- poskakuje-li mladý drozd či kos po ulici nebo chodníku, odneseme ho k nejbližšímu keři či stromu (ne dále ne 20 m, aby jej rodiče slyšeli),
- vletí-li mládě jakéhokoli ptáka do místnosti, umožníme mu odletět ven či je opatrně chytíme a vypustíme,
- pronásleduje-li mládě pes nebo kočka, lze mládě chytit a přemístit na bezpečnější místo (do křoví, za plot, na zídku apod.) a psa nebo kočku odvést či zahnat.
Pomoc kachnám
Divoké kachny občas vysedí mláďata na místech, odkud je těžko dostávají k vodě. Nesnažíme se rodinu chytat, ale
- jde-li o dvůr v bloku domů, otevřeme večer vrata na ulici, kachna bezpečně rodinku odvede i několik set metrů,
- jde-li o střechu či balkon domu, ponecháme rodinu v klidu; kachňata dovedou seskočit i z výšky 10 - 12 m, nic se jim nestane a odejdou,
- není-li možné nechat matku rodinu odvést, je třeba zahnat je do kůlny, chodby, garáže apod. a odchytit nejdříve kachnu, potom kachňata; celou rodinku pak vypustit na nejbližší rybník či řeku - nejprve kachňata, pak kachnu!
Odletí-li matka od kachňat, počkejte do večera, zda se vrátí. Teprve pak chytejte kachňata.
Samotná kachňata se nesmějí pustit na vodu!!!
Mláďatům do 3 týdnů věku nefunguje mazová žláza a nemohou si promastit chmýří. Mastí se dotekem o matku. Bez této ochrany se za pár desítek minut utopí. Totéž platí i u housat a labuťátek.
Kachňata bez matky předejte odborníkům k odchovu!
Pomoc dospělým ptákům při zranění
Obecně platí, že zdravý dospělý pták se nenechá chytit do ruky. Má lesklé opeření, létá, je opatrný před lidmi. Vodní ptáci hledají bezpečí na vodní hladině.
Pokud se tak pták nechová, potřebuje pomoc!
Jak se ptáci zraňují?
- nárazem na sklo (velké skleněné plochy je nutno označovat siluetou letícího dravce - většina ptáků se jim vyhne),
- jsou sraženi jedoucím autem či vlakem,
- jsou postřeleni,
- popálí se o elektrické vedení,
- narazí na dráty či kabely,
- chytí se do želez či jiné pasti,
- chytí je kočka, pes nebo dravec,
- spolknou rybářský háček s návnadou,
- zamotají se do sítí nebo visících provázků,
- spadnou do komína a ohoří jim peří.
Ptáci si také poškozují opeření
- spadnou do nádob s vyjetým olejem nebo barvami (např. v dílnách),
- přiletí na vodu znečištěnou olejem nebo dalšími ropnými látkami,
- přilepí se na lepové pasti (lepové pasti k odchytu např. hlodavců jsou zakázány!),
- přistanou na vodě, v níž jsou saponáty či jiné čistící prostředky.
Kdy potřebují pomoc?
Každý dospělý pták, který poskakuje po zemi a nelétá, leží na zemi nebo na vodě a nesnaží se uniknout nebo se pohybuje nekoordinovaně (kutálí se, převrací, padá), je pravděpodobně zraněn či nemocný.
Co jim hrozí v přírodě?
- útok jiného zvířete (kočka, pes, kuna, dravý pták, potkani),
- vyhladovění,
- napadení mouchami (nakladení vajíček do otevřených ran) a jinými parazity,
- doživotní zmrzačení.
Jak ptáky přenášíme?
- v uzavřené papírové (tmavé) krabici,
- v papírovém nebo plátěném (neprůhledném) sáčku,
- přenosky (bedýnky) určené k přepravě ptáků,
- NIKDY nepoužíváme ptačí klec - divoký pták se v ní mlátí a může si způsobit zranění!
Nejrizikovější stavy
Zlomeniny křídel a nohou (neotevřené)
- končetina se bezvládně houpá, pták ji vláčí za sebou a těžko s ní pohybuje. Při uchopení do ruky lze nahmatat místo, kde se kost zlomila,
- zlomenina není vždy viditelná a tak se nedá občas poznat, i v takovém případě není končetina plně funkční (je nutné RTG vyšetření u veterinárního lékaře).
Nutná je rychlá odborná pomoc - veterinář!
- zlomenina srůstá velmi rychle (do 5 dnů), hojí-li se bez ošetření, zůstane pták doživotně zmrzačený,
- zlomenina je velmi bolestivá, neošetřený pták trpí,
- hrozí utržení zlomené končetiny.
Laik zlomeninu ošetřit nedovede. Neumí ji správně ošetřit ani každý veterinární lékař. Hledejte proto nejbližší SHŽ!
Otevřené zlomeniny nohou a křídel
- ze zlomené končetiny trčí ven konce kostí, rána krvácí.
Nutná je okamžitá odborná pomoc - veterinář!
- hrozí vykrvácení,
- rána je velmi bolestivá, pták trpí,
- v létě hrozí napadení rány mouchami,
- v zimě hrozí omrznutí,
- pro zhojení je nutné včasné a odborné ošetření.
Ptáky s jakýmikoli zlomeninami rychle a šetrně odchytíme do krabice a odneseme odborníkům. Každá zlomenina se dá nějak léčit a řada vyléčených ptáků se vrací do přírody zdravá!
Jiné otevřené rány
- pták krvácí na některém místě na těle.
Nutná je okamžitá odborná pomoc - veterinář!
- hrozí vykrvácení,
- v létě hrozí napadení rány mouchami,
- v zimě hrozí omrznutí.
Krvácející rány se musejí ošetřit v den nálezu ptáka! Druhý den je pozdě!
Staré (otevřené) rány
- část těla ptáka je špinavá a zapáchá,
- v létě jsou v ráně larvy much,
- vidíme zčernalé konce kostí či rozkládající se měkké tkáně.
Nutná je rychlá odborná pomoc - veterinář!
První pomoc doma
- ránu omyjeme vodou,
- odstraníme larvy much,
- odstraníme špinavé peří (nůžkami - nevytrháváme je).
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ondřej Štěpán Ondřej Štěpán | E-mail | 15. dubna 2008 v 9:53 | Reagovat

Dobrý den,

mám tento dotaz. Jak dlouho může zůstat vajíčko ptáka hrdličky bez zahřívání. Mám v okně na parapetu krmítko a hrdlička tam snesla vajíčko, seděla celý včerejší den a dnes ráno před půl hodinou odletěla a nevrací se. Nikdo jí nevyrušil. mám staženy žaluzie, abych jí sám nerušil. Nemám vůbec žádné zkušenosti.

Děkuji Štěpán

2 Maria Maria | E-mail | 27. dubna 2008 v 13:55 | Reagovat

Dobrý den,,,náš čáp,,je od svého příletu sám.Přes den sedí v hnízdě,občas odletí. Je to v pořádku?

3 blumen blumen | E-mail | 12. května 2008 v 18:10 | Reagovat

informacni kombinace "nekrmit zizalami" a "krmit piskotem namocenym a vyzdimanym" prave stala jednoho mladeho kosa zivot.

vcera vypadl z hnizda, dostaval zizaly a byl vitalni. dnes jsem si precetl moudre rady a cinil podle nich...

pokud se nekde uvadi ze zizaly vetsine druhu skodi, pak je dobre uvest kterym ano a kterym ne - jinak jsou takove informace zcela na hovno.

dalsim kdo hledaji radu v podobne situaci doporucuji rovnou kontaktovat odborniky z ornitologickych stanic, kteri daji radu na konkretni pripad, coz dava vetsi sanci na uspech nez kydy posbirane po internetu bez overeni.

blumen

4 :-) :-) | 4. listopadu 2010 v 13:53 | Reagovat

děkuju moc tento článek mi moc pomohl

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama