Pomoc zvířatům z přírody v nouzi-savci-část druhá

19. října 2007 v 17:10 |  Pomáhejte zvířátkům!!

veverčata
Veverka rodí mláďata v hnízdě či dutině. Často je přenáší do jiného pelechu, přičemž může mládě upustit. Mladé veverky také bývají sráženy ze stromů útočícími strakami nebo silným větrem.
Kdy pomoci?
- při nálezu velmi malých mláďat na zemi (neosrstěná, slepá),
- je-li mládě poraněné,
- je-li již vzrostlé mládě prochladlé a promoklé,
- při nálezu hnízda s mláďaty u padlého stromu.
Pomoc doma
- mládě zahřejeme a napojíme polotučným mlékem slabě oslazeným medem - použijeme injekční stříkačku (bez jehly!),
- co nejdříve předáme SHŽ.
Pozor! Veverka je chráněna zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. K jejímu chovu je nutné povolení Krajského úřadu (v Praze Magistrátu hl. m. Prahy). Jinak hrozí pokuta!
Ochočenou veverku je možné vypustit do přírody pouze v městském parku, kde jsou i jiné krotké veverky (v Praze např. Stromovka, hřbitovy).
ježčata
Samice ježka rodí mláďata v hnízdě z kupy staré trávy v křoví či hromadě dřeva. Někdy rodí na podzim a tato mláďata, pokud nedosáhnou hmotnosti alespoň 650 g, mají malou naději přezimovat.
Kdy pomoci?
- dojde-li ke zničení hnízda při stavbě či likvidaci křovin a slepá mláďata se povalují venku,
- najdeme-li od poloviny října mladé ježky lehčí než 450 g a od poloviny listopadu lehčí než 650 g,
- je-li mládě zraněné či silně zamořené klíšťaty či vajíčky much.
Pomoc doma
- slepá mláďata ihned předáme SHŽ, jejich odchov doma není možný,
- starší ježky (od 120 g) zahřejeme, umístíme do pokojové teploty, zbavíme vnějších parazitů (blech, klíšťat apod.) a nakrmíme.
Jak odblešit?
Sprejem či zásypem pro psy a kočky (Bolfo, Diffusil V aj.) do bodlin (pozor na přípravek Front-Line, může ublížit, nelze jej používat neředěný).
Co s klíšťaty?
Často odpadnou při odblešení, zbytek vytrháme pinzetou.
Čím krmit?
Kočičí konzervy neobsahující sóju, raději pro koťata. Z domácí stravy vařené kuřecí či hovězí maso promíchané s přílohou (rýže, vločky, těstoviny), vařené vajíčko, dětské piškoty.
Nelze podávat
- mléko (působí průjmy),
- vepřové maso (působí průjmy),
- uzené, smažené a pečené potraviny,
- solené a kořeněné potraviny,
- vařené brambory (ježek je nestráví),
- mořské ryby (poškozují ledviny).
Ježka můžeme chovat přes zimu doma. Chov ale konzultujeme s nejbližší SHŽ nebo útulkem pro ježky ve Všeradicích, č. tel. 311684185.
Ježek si nesmí zvyknout na psa, protože po vypuštění do přírody může být psem napaden. Nebojí-li se ho a nebrání se, pes jej zraní či zabije!
Ježek se nesmí ochočit, protože jako podezřelý z nakažení vzteklinou by byl po vypuštění do přírody zabit.
Netopýři
Kdy pomáhat?
- uvízne-li netopýr v nádobě, z níž se sám nedostane (plechovky, kbelíky aj.),
- leze-li netopýr po zemi,
- zazimuje-li v bytě, v domě na chodbě apod.,
- je-li netopýr zraněný.
Jak pomoci?
- uvízlé zvíře necháme přes den v klidu, večer vypustíme na parapet či balkon, odlétne samo,
- zraněného netopýra předáme ihned SHŽ (hrozí vyhladovění) ,
- pokud nemůžeme odvézt netopýra ihned do SHŽ, nakrmíme ho pinzetou hmyzem (moučnými červy, mouchami apod.) nebo syrovými drůbežími játry a odvezeme do SHŽ v nejbližší možné době,
- zimujícího netopýra necháme v chladu a předáme SHŽ nebo odneseme na půdu domu, odkud může na jaře sám odletět a umístíme (zavěsíme za zadní nohy) na vyvýšené chráněné místo (trám apod.).
Pozor! Netopýr rychle vyhladoví! Je obtížné jej doma krmit. Proto patří do rukou odborníkům ještě v den nálezu. Měl by ale dostat napít z vhodné misky či lžičky. Netopýr může vzácně přenášet vzteklinu, každé pokousání hlaste lékaři a zvíře předejte k vyšetření veterinářem do SHŽ!
Zranění dospělí savci
Jak se zraní?
- jsou sraženi autem či vlakem,
- jsou postřeleni,
- jsou uštváni psem,
- chytí se do pasti (železa),
- zraní je dravec či šelma,
- zapletou se do drátěných plotů,
- zřítí se ze skály či umělé stěny (zejména při štvaní psem),
- jsou zachyceni sekačkou či kombajnem.
Co se jim může ještě stát?
- otráví se návnadami na hlodavce,
- spadnou do nádrže či jímky s vodou,
- uvíznou v místě, odkud se sami nedostanou,
- vyhladoví v dlouhé zimě,
- proboří se na ledu,
- otráví se při spásání chemicky ošetřených rostlin,
- onemocní,
- jsou napadeni parazity.
Pozor! Dospělí savci patří vždy do rukou odborníkům! Mohou být při manipulaci nebezpeční (koušou, kopají). Při poranění člověka hrozí riziko nákazy vzteklinou. Pomoc hledejte týž den!
Jaké nemoci mohou přenášet na člověka?
- vzteklinu (všichni),
- tularémii (zajíci),
- leptospirózu (všichni).
Riziko není příliš velké. Ale vždy HLASTE PŘÍPADY, KDY VÁS DIVOKÝ SAVEC KOUSL ČI POŠKRÁBAL!!! TOTÉŽ PLATÍ, ZRANIL-LI VAŠEHO PSA NEBO JINÉ ZVÍŘE (KOČKU, HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA…).
Jak zabráníme tomu, aby se savci zraňovali a jinak strádali?
- ohleduplnou jízdou autem, zejména v lesích a v noci,
- nebudete-li likvidovat křoviny od května do července,
- zakrytím jímek, kanálů a stok poklopy,
- vybavením bazénů bez schodů a van na dešťovou vodu prknem pro možnost výlezu,
- zviditelněním drátěných plotů (likvidace vysoké trávy a plevelů okolo pletiva), k oplocení je zakázáno používat takové materiály, které mohou zvířata poranit, zejména ostnatý drát,
- opravou děr v plotech u zarostlých pozemků a zavírání vrat,
- umístěním plašičů na zemědělské stroje při žních nebo plašení zvěře těsně před sklizní,
- likvidací nezákonných pastí typu želez,
- umísťováním návnad na trávení hlodavců na krytá místa, kam jiná zvířata nemohou,
- jste-li myslivec, pak střelbou pouze na dobře viditelnou zvěř a na rozumnou vzdálenost dle možností své zbraně a rovněž důsledným dohledáváním postřelené zvěře,
- jste-li majitel psa, pak jej nepouštějte volně v přírodě, zejména v okolí lesíků, krmelců a kdekoli v krajině v době od května do srpna a rovněž na velkých zelených plochách sídlišť jej opatřete náhubkem, aby nezraňoval mladé zajíčky a ježky.
Neodebíráme z přírody mláďata zajíců, srnčí, jelení, dančí a mufloní zvěře, pokud nejsou prokazatelně osiřelá, zraněná nebo uvízlá.
Ochočená, uměle odchovaná mláďata nepatří do přírody, protože obvykle ztrácí přirozenou plachost, kde jsou zabita predátorem nebo myslivcem jako podezřelá z nakažení vzteklinou.
Ježky můžeme brát z přírody nejdříve koncem října. Nutná hmotnost pro přežití zimy je 650 - 700 g v půli listopadu.
Dospělí zranění savci patří do rukou odborníkům, protože hrozí poranění zachránce, či jeho nakažení vzteklinou.
Chraňte své zdraví - pokud nevidíte zjevné poranění, může se jednat o onemocnění zvířete. Zda nejde o chorobu přenosnou i na člověka pozná pouze odborník (veterinář)!
Dodržujte hygienu
- nemocného ptáka oddělte od svých vlastních zvířat a dětí,
- umístěte ho do krabice, kterou stejně jako další použité pomůcky po předání ptáka odborníkům spalte,
- po kontaktu s ptákem si vždy řádně umyjte ruce.
Pozor na platné zákony a vyhlášky, které musíte VŽDY dodržovat!
1) Ponecháte-li si doma zajíce, srnu, muflona, divoké prase, divokého králíka, lišku, kunu, jezevce a řadu dalších zvířat, dopouštíte se pytláctví, které je trestným činem! Jedná se o porušení mysliveckého zákona. Totéž platí o nalezeném mrtvém zvířeti!
Zvíře patřící mezi tzv. zvěř podle mysliveckého zákona (např. zajíc, srna, muflon, divoké prase, divoký králík, liška, kuna, jezevec, bažant, koroptev, divoká kachna, divoká husa, dravci, sovy, sojka, kavka, špaček, havran) si můžete ponechat po dobu nezbytně nutnou pro jeho ošetření nebo poskytnuté první pomoci vždy však ne déle než 28 dní. Nálezy zvěře (i mrtvých jedinců) je vždy třeba oznámit příslušnému mysliveckému hospodáři, případně obecnímu úřadu nebo Policii ČR.
2) Ponecháte-li se veverku, vydru či netopýry, porušujete zákon č. 114/1992 Sb.,o ochraně přírody a krajiny a hrozí vám pokuta a zabavení zvířete. Tento zákon chrání všechny volně žijící živočichy, zvláštní ochranu poskytuje "chráněným a zvláště chráněným druhům" - jejich výčet je stanoven vyhláškou. Patří mezi ně např. veverka, vydra, netopýr, většina dravců a sov, čáp, krkavec, ledňáček, rorýs, datel, kavka, řada pěvců. Jedince uvedených druhů je možné držet v zajetí bez povolení (výjimku uděluje Ministerstvo životního prostředí resp. příslušný orgán ochrana životního prostředí (kraj)) po dobu nezbytnou k ošetření nebo poskytnutí první pomoci, ne však déle než 28 dní. Nález i uhynulého jedince je třeba hlásit příslušnému orgánu ochranu přírody nebo alespoň obecnímu úřadu.
3) Jakýkoli chov nebezpečných druhů zvířat, které stanoví vyhláška č. 75/1996 Sb., musí povolit příslušná veterinární správa. Jinak riskujete pokutu a odebrání zvířete.
U ptáků platí podobné zásady
Pytláctví se dopouštíme, ponecháme-li si doma bažanta, koroptev, divokou kachnu či husu, dravce, sovy, straku, sojku, kavku či havrana.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, chrání všechny dravce a sovy (s výjimkou káně lesní, poštolky, kalouse a puštíka), čápy, krkavce, ledňáčka, rorýse, datla, řadu drobných pěvců a kavku obecnou.
Nebezpečným druhem zvířete, pro jehož chov potřebujete povolení, jsou všichni dravci a sovy, čápy, volavky a někteří další.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Honza Honza | 28. června 2008 v 19:34 | Reagovat

"Sprejem či zásypem pro psy a kočky (Bolfo, Diffusil V aj.) do bodlin (pozor na přípravek Front-Line, může ublížit, nelze jej používat neředěný)."

Jak odblešit??? Prosmiň, ale spreje a různé chemické přpravky jsou pro mláďata smrtelné. Být tebou, tak to radši řepíšu, protože blechy se sbírají ze srsti mechanicky!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama