Březen 2008

Medvídě si poprvé zaplavalo. Nedobrovolně

24. března 2008 v 15:47 Zvířecí zajímavosti,užitečné rady ohledně chovů a péče o vaše mazlíčky a kuriozitky

Medvídě si poprvé zaplavalo. Nedobrovolně

Brno - O půl dvanácté pátečního dopoledne bylo ve výběhu ledních medvědů v brněnské zoo pěkně rušno. Jeden z ledních medvídků spadl do jezírka.
Medvídě ale mělo štěstí. "Lední medvědice Cora se o mláďata od narození vzorně stará a teď znovu potvrdila, že je pečlivou a především pozornou matkou. Cora medvídě svou tlapou okamžitě vyzvedla ven," uvedl mluvčí zoo Pavel Hrazdíra. Malý medvídek je nyní zcela v pořádku.
Chovatelé se pádu medvíďat do bazénku obávali ještě před jejich vypuštěním do výběhu minulý týden. Mláďata ledního medvěda totiž neumí plavat, matka je to musí naučit. "Bojíme se, aby se neutopila v bazénu. Máme pro tento případ připravenou plošinu, ze které můžeme medvídě z jezírka vylovit," řekl ředitel brněnské zoo Martin Hovorka.
Kromě vody jsou pro medvídky velkým nebezpečím i skály ve výběhu. "Nebezpečné jsou převisy ve velkých výškách. Připravili jsme proto pod ně žíněnky ze slámy," popsal opatření šéf chovatelské sekce Petr Číhal. Cora ale dokázala, že je pravou matkou. Medvídky nespustí z očí a při šplhání do skal pomáhá a hledá jim nejsnazší cestu.

K týrání koček se přiznal ochránce přírody

24. března 2008 v 15:40 Zvířecí zajímavosti,užitečné rady ohledně chovů a péče o vaše mazlíčky a kuriozitky

K týrání koček se přiznal ochránce přírody

Praha - Nečekaný paradox řeší radnice ve Velké Chuchli. Poté, co jeden z obyvatel Dolomitové ulice rozeslal úřadům a médiím dopis, v němž upozornil na týrání koček, k některým útokům se během čtvrtka radnici doznal člen jejího výboru pro životní prostředí.
V dopise člen výboru popisuje, jak s kočkami zachází: "Roubuji ve skleníku a slyším rozruch na krmítku. Vyběhnu a vidím, jak si kočička odnáší ptáčka. Dostala zásah plnou láhví piva."
Kromě házení lahvemi se muž přiznává také k zavírání koček do svého skleníku a popisuje uvíznutí zvířat do ochranné sítě jezírka s rybou. "Tři se do sítě zamotaly, když se s ní chtěly tlapkou pomazlit a chudinky se utopily," uvádí například.
Dopis místní obyvatele pobouřil a zaskočil. "O viníkovi máme jasno, sám se za něj označil," sdělila Zuzana Pešková z Dolomitové ulice. "Je to můj kamarád a myslím, že by utýrání nebyl schopen. Přede mnou nikdy o kočkách nemluvil," uvedl Martin Růžička z ulice Na Cihelně.
"Když je soused doma, kocoura radši ani ven nepouštím," podotkla Jana Slezáčková z Dolomitové ulice. Dopisem, v němž se muž nepřiznává k žádnému usmrcení zvířete, se začala zabývat radnice.
"Mám kopii. Jeho autor mě ve čtvrtek navštívil a slíbil, že mi v pátek ráno přinese také originál se svým podpisem," řekl starosta Velké Chuchle Stanislav Fresl. Zarážející je, že dopis napsal člen výboru pro životní prostředí. Tedy člověk, který by měl ctít rostliny i zvířata.
"Pana inženýra jsem kontaktoval a ujistil se, že je opravdu autorem. Za svým názorem, jak řekl, si stojí," uvedl předseda výboru a zastupitel Velké Chuchle Jan Rys. Dodal, že dotyčný si nepřeje, aby ho kdokoliv kontaktoval telefonicky.
"Všem vzkazuje, že je možné domluvit si schůzku přímo u něj, aby mohl demonstrovat škody, které mu toulavé kočky způsobily," dodal Rys.

Sporné týrání

Podle vrchního inspektora péče o pohodu zvířat pražské veterinární správy Karla Dvořáka ale dopis nemusí značit opravdové týrání zvířat. "Vesměs se jedná o vyřizování si sousedských vztahů, v nichž údajné týrání zvířete je pouze záminkou," popsal Dvořák. Městská veterinární správa v Praze takové případy čas od času šetří.
"Šlo například o manželské a pomanželské hádky o psa. Ve všech případech jsme ale přišli na to, že stížnost byla neopodstatněná. Pokud by ovšem takový případ nastal, doporučil bych lidem předat jej policii. Týrání zvířete je totiž trestným činem," dodal Dvořák. Jenže jak strážníci, tak policisté tvrdí, že se na ně nikdo z místních neobrátil. "Takový případ neřešíme," potvrdil mluvčí pražské policie Ladislav Bernášek.
O tom, zda dopis jednoho z obyvatel Velké Chuchle bude mít dopad na jeho členství ve výboru životního prostředí, zatím nikdo z radnice nechce mluvit. "Nevím, co si o tom mám myslet. Nebudu ale dělat závěry do té doby, než vše prověřím," uvedl starosta.
"Příští týden komise zasedá a bude se celou věcí zabývat. Pro mne je tato situace velmi složitá, protože jako milovníka přírody se mi metody likvidace čehokoliv živého příčí. Na druhé straně musím pochopit pohnutky člověka, který možná vyčerpal všechny rozumné prostředky na řešení tohoto problému," dodal předseda výboru Rys s tím, že v Chuchli již několikrát řešil problémy s toulavými kočkami. Podle etoložky Hany Žertové, která se zabývá chováním zvířat, je věcí majitele, aby si pohyb kočky ohlídal.
"Tento problém lze řešit tím, že se na plot umístí nástavec ve tvaru obráceného písmene U, který zvířata nedokážou překonat. Pomoci by mohla také kastrace nebo umístění do voliéry," uvedla Žertová.
Ve Velké Chuchli údajně léta umírají kočky

Ve Velké Chuchli začaly lidem mizet kočky. Tvrdí to alespoň někteří obyvatelé okolí ulic Dolomitová, Na Cihelně a U Černé rokle. Podle nich kočky někdo záměrně likviduje. "Trvá to už nějakou dobu. V okolí se nám ztrácí kočky bez jediné stopy. Tu a tam člověk slyší, že občas někdo našel mrtvé zvíře. Nám někdo kočku oběsil na drátěném oku před pěti lety. Tehdy mě nenapadlo, začít to řešit. Když se ale před nedávnem ztratila perská kočka našeho souseda, řekla jsem si, že s tím něco musíme dělat," popsala Zuzana Pešková z Dolomitové ulice.

Sousedem, který přišel o perskou kočku, je Martin Růžička z ulice Na Cihelně. "O Vánocích 2006 se nám ztratila obyčejná kočka. Loni na jaře jsme přišli i o kastrovaného persko-sibiřského rezavého kocoura," řekl s tím, že tělo kočky se nikdy nenašlo. Jenže nejsou sami, kdo zvíře postrádá. "Za dva roky máme již třetí kočku. V listopadu loňského roku se náš kocour domů dostala s prasklou lebkou a brokem v hlavě," tak popisuje situaci Jitka Rotterová z Dolomitové ulice. Poraněné zvíře ošetřila veterinářka Daniela Králová, která má ordinaci v Chuchelské ulici.

"Kocoura jsme zachránili. Měl prostřelenou hlavu, takže šlo evidentně o něčí útok," potvrdila včera její matka Renata Králová, která má při ordinaci zřízenu prodejnu chovatelských potřeb a dodala: "Před několika dny tu byli například lidé s kočkou, která měla přeraženou nohu. To, že by jí to mohl někdo způsobit úmyslně, nezmiňovali. Nicméně případy týrání zvířat známe. Řešili jsme lidi z Radotína, kterým se někdo pokoušel otrávit zvíře. Obojek proti štěkání si tu kupoval pán z Chuchle, kterému soused hrozil otravou psa," doplnila Králová.

Starosta Velké Chuchle Stanislav Fresl o sporu ví jen letmo. "Ve středu ráno nám na radnici přišel email. Zběžně jsem ho viděl, situací se ale budu zabývat až ve čtvrtek," řekl Deníku. Lavinové rozesílání emailů, které dorazily kromě úřadu také do redakcí médií, přisuzuje vyhroceným sousedským sporům. "V době, kdy se v Chuchli chovaly ještě slepice a kačeny, řešil jsem několik podobných případů," uvedl Fresl. Kdo kočky zabíjí, se místní zatím nedokáží shodnout. "Kdo to přesně je, nevím. Najít konkrétního viníka je složité," řekla Jitka Rotterová.

Podle Peškové ale je viník jasný: "Jde o jednoho souseda. Při činu jsme ho nechytli, je to ale on. Několikrát říkal, že kočky nenávidí a že si je máme zavřít do voliér, jinak je začne střílet," dodala Zuzana Pešková.

Ptačímu zpěvu předchází složitý chemický proces

24. března 2008 v 15:35 Zvířecí zajímavosti,užitečné rady ohledně chovů a péče o vaše mazlíčky a kuriozitky

Ptačímu zpěvu předchází složitý chemický proces

Edinburg, Nagoya - Vědci ze Skotska a Japonska zjistili, proč ptáci zpívají. Vliv na aktivaci jejich hlasivek má množství slunečního světla.
Zkoumaným druhem byla japonská křepelka. Zkoumaným druhem byla japonská křepelka. Autor: profimedia.cz
Sotva se na jaře objeví pár slunečních paprsků, lesy a louky se rozezní mnohohlasou ptačí symfonií.
Vliv ročního období na ptačí zpívání se stal předmětem společné studie skotského institutu Roslin a japonské univerzity v Nagoye.
Mezinárodní tým vědců zjistil, že rozhodujícím činitelem pro ptačí zpěv je přibývající množství slunečního světla během delších jarních dnů.
Buňky blízko podvěsku mozkového reagují na sluneční paprsky vylučováním hormonu, který příznivě ovlivňuje chuť k páření, a tedy i k lákání partnera zpěvem.
Klíčovým prvkem ve studii je použití nových technologických principů, díky nimž byli vědci schopni prozkoumat 28 tisíc genů japonské křepelky.
"Podobná zjištění by nebyla v minulosti možná, ale dnes nám technologický rozvoj umožnil prozkoumat tisíce genů a identifikovat tak ty, které jsou ovlivněny změnami ročních období," vysvětlil profesor Peter Sharp z Roslinského institutu.
Do mozku japonské křepelky byl vpraven čip DNA, tzv. microarray, který na měnící se množství světla reagoval odlišnými odezvami.
Na základě výsledků po aplikaci čipu bylo zjištěno, že genetická výbava buněk na povrchu mozku je účinkem dopadajícího světla vybuzena k produkci látky, která stimuluje hormon thyroid vylučovaný štítnou žlázou.
To má za následek nepřímé ovlivnění podvěsku mozkového a jím produkovaných hormonů gonadotropinů, které ovlivňují funkci pohlavních žláz.
Odtud je pak už jen krok k touze přilákat partnera a zahájit bohulibou práci na zachování rodu.

Subsaharský papoušek se stěhuje do Řecka

24. března 2008 v 15:33 Zvířecí zajímavosti,užitečné rady ohledně chovů a péče o vaše mazlíčky a kuriozitky

Subsaharský papoušek se stěhuje do Řecka

Athény - Novému opeřenému obyvateli řecké metropole chutná všechno. Zelený vetřelec z Afriky je tam už doma
Papoušek Alexander malý. Papoušek Alexander malý. Autor: profimedia.cz
Hejna zelených papoušků ve větvích mandlovníků a eukalyptů svými jasně červenými zobáky rozbíjejí ořechy, do šumění listů se mísí jejich občasné skřeky. Scéna ze subsaharské Afriky?
Nikoliv, Alexandra malého, původně domovem právě v řečené oblasti, dnes najdete v samém centru řeckých Athén.
Pták s latinským jménem psittacula krameri je asi 40centimetrový zelený papoušek s dlouhými ocasními pery a jasným červeným zobákem. Řecké úřady jej letos poprvé zařadili na oficiální seznam živočišných druhů země.
Podle odborníků se pták, jehož v Athénách poprvé pozorovali před asi 15 lety, do hlavního města Řecka rozšířil ze skladových prostor zdejšího starého letiště.
"Jsou to mimořádně přizpůsobiví ptáci, s vysokou adaptabilitou v tom, co jedí a velmi dobře reagující na změny počasí," říká Panagiotis Latsoudis z Řecké ornitologické společnosti, který se studiem těchto ptáků zabývá již od roku 1994. V Athénách byste jich podle něj našli na stovky.
Rozšíření zeleného ptáka ve městě ale možná napomohly i jiné, globálnější okolnosti. Podle evropského komisaře pro životní prostředí Stavrose Dimase Řecko v poslední době prodělává velké změny fauny a flory v souvislosti se změnami klimatu.
Migrující ptáci tak podle něj zalétají dále na sever a v zemi se objevují i nepůvodní a zde neobvyklé viry a nemoci.
Řecko v posledních letech zažilo vlnu horkého a suchého počasí. Průměrné množství srážek kleslo oproti polovině sedmdesátých let o téměř 30 procent. Loňský rok navíc přinesl dva rekordní měsíce, když Řecko v lednu zažilo nejsušší měsíc za poslední půlstoletí a v červnu byla překonána nejvyšší průměrná naměřená teplota. Zemí se navíc přehnalo několik vln ničivých požárů.
Latsoudis ale vliv globálního oteplování zpochybňuje. U tohoto nemigrujícího druhu ptáka podle něj hraje větší roli jeho přizpůsobivost ve stravě.

Stěhovaví ptáci se letos vrátili dřív

21. března 2008 v 16:10 Zvířecí zajímavosti,užitečné rady ohledně chovů a péče o vaše mazlíčky a kuriozitky

Stěhovaví ptáci se letos vrátili dřív

Nakolik ovlivňují chování ptáků klimatické změny, to ještě nejde na základě pouhých dvou výjimečných zim vyhodnotit. Přesto nedávno publikovaný Klimatický atlas hnízdního rozšíření ptáků Evropy naznačuje, že s pokračováním trendu bychom se v Česku museli rozloučit s těmi druhy ptactva, které přilétají v zimě ze severu.
A to ještě v roce 2006 vydala ČTK zprávu, že se stěhovaví ptáci vracejí do Evropy až v době, kdy tu nemohou sehnat dostatek potravy a kdy už hmyz tvořící důležitou složku jejich potravy je méně hojný. Důkazem bylo zveřejnění výzkumu z let 1987 až 2003, zabývajícího se vývojem populace lejska černohlavého (Ficedula hypoleuca), evropského ptáčka, který přezimuje v subsaharské Africe a živí se hlavně housenkami.
Oteplení klimatu posunulo období, kdy se housenky běžně vyskytují v hojném množství. Avšak lejskové se svým reprodukčním obdobím nic neudělali. Výsledkem je, že jejich mláďata nemají potřebné množství výživy, které jim umožní přežít.
Podle Christiaana Bothe z nizozemského ekologického institutu 90 % místní populace lejsků zmizelo právě proto, že se hlavní výživové období posunulo. Pouhá desetina z tohoto množství potravy připadá na pozdější období v roce.
Vědci se snažili pochopit, proč lejskové sami neupraví svou dobu snášení vajíček a nejsou schopni se změnám klimatu přizpůsobit. Zjistili, že navzdory mírnějším zimám se jejich migrace odehrává každoročně ve stejnou dobu.
Většina stěhovavých ptáků se může pravděpodobně potýkat se stejnými obtížemi, což je velmi znepokojivé zjištění.

Až potkáte špačka nebo čejku, poznáte je?

Špaček obecný (Sturnus vulgaris L.)

Původně byl špaček obecný ptákem našich lesů, ale dnes se s ním setkáváme spíše v blízkosti lidských obydlí a v zemědělsky využívaných oblastech. Špaček je typickým společenským ptákem, který se často sdružuje do velkých hejn - ať už se vydávají za potravou, do rákosišť, kde přespávají, nebo před odletem do teplých krajin. Přezimují v jižní Evropě a severní Africe.
Špačci se ve volné přírodě živí semeny a plody, na pastvinách loví četné druhy hmyzu, například teplice a červy (drátovce). Jídelníček si vylepšují v třešňových sadech, kde páchají značné škody.
Špaček měří zhruba 20 až 25 centimetrů, samec váží do 90 gramů, samička do 88.
Špaček hnízdí od dubna do června, v nižších polohách dvakrát, ve vyšších jednou do roka. Ve volné přírodě využívá dutiny ve stromech nebo skalní pukliny, ve městech vyhledává otvory na domech. Hnízdo je poměrně mohutná stavba miskovitého tvaru, postavená ze suchých částí rostlin. Samička snáší dvakrát do roka 5 až 7 vajec. Po 12 až 13 dnech se líhnou holá a slepá ptáčata, která opuštějí hnízdo ve věku kolem tří týdnů.
Na jaře je špaček černý až měňavě lesklý, jen slabě kropenatý, v červenci pelichá a mění zbarvení na bělavě kropenaté. Mláďata jsou stejnoměrně hnědošedá.
Špačci patří do řádu pěvců, do čeledi špačkovitých spadá přes 100 druhů.

Čejka chocholatá (Vanellus vanellus)

Typickým prostředím čejky chocholaté jsou mokřady a pole, otevřená prostranství s nepříliš hustou vegetací. Vyskytuje se v Evropě, v Turecku, na Sibiři, v Mongolsku, Číně a na severozápadě Afriky. U nás se stav čejek výrazně snižuje. Ještě v 80. letech tu hnízdilo mezi 20 000 až 40 000 páry, v současnosti se jejich počet odhaduje na 8 500. Je proto chráněna a stupeň jejího ohrožení je označen jako "vyžadující další pozornost".
Na rozdíl od špačka jsou její hlasové projevy složené z jakýchsi výkřiků. Pohybuje se jak po zemi, tak velmi obratně ve vzduchu. Hlavně svatební lety jsou plné výkrutů a loopingů.
Jako potrava slouží čejkám pavouci, měkkýši, hmyz a jeho larvy, různí drobní živočichové i části rostlin.
Čejka je pták přibližně 28 až 31 centimetrů velký, s váhou 130 až 330 gramů a s rozpětím křídel 82 až 87 centimetrů. Ne nadarmo patří do řádu dlouhokřídlých.
Čejky žijí zpravidla v párech, někdy i ve skupině více párů.
Období hnízdění začíná počátkem března. Hnízdo vystlané travou hloubí sameček do země, takže bývá často zničeno těžkou zemědělskou technikou a v důsledku toho stav populace čejek u nás klesá. Samice snáší většinou 4 vejce, ze kterých se po necelém měsíci vyklubou mláďata. Na vejcích většinou vysedává hlavně samice, ale o mláďata se starají oba rodiče společně. Po 5 až 6 týdnech začínají mláďata létat. Na přelomu léta a podzimu odlétají středoevropské čejky na zimoviště v jihozápadní Evropě a severozápadaní Africe. Tamní populace se nestěhují.
Zbarvení je podobné u obou pohlaví, hřbet a křídla mají kovově zelenavou barvu. Rozdíl mezi samcem a samicí je patrný na první pohled, protože samice má na hrudi bílou pásku. Oba však mají na hlavě vztyčitelnou chocholku, která dala čejkám druhový přívlastek. Mláďata mají spíše hnědavé zbarvení, aby byla chráněna před zraky predátorů.

Seniorka plete ze srsti psů svetry

21. března 2008 v 15:59 Zvířecí zajímavosti,užitečné rady ohledně chovů a péče o vaše mazlíčky a kuriozitky

Seniorka plete ze srsti psů svetry

Ze srsti samojedů se dají prý vytvářet skvělé svetry. Ze srsti samojedů se dají prý vyrábět skvělé svetry.
Až přijedete někdy do anglického Derby či Newcastlu a uvidíte na někom zajímavě vypadající kožich či svetr, raději neuvažujte z jakého zvířete oděvní produkt je. Mohlo by jít o psa. V Derby totiž žije žena jménem Malise Mcguireová, která již více než 30 let zpracovává psí srst do vlny a plete z ní různé oblečení, nejčastěji svetry. A například v Newcastlu má své věrné zákazníky.
Postarší manželský pár z Newcastlu si své zvířecí mazlíčky uchovává v paměti velmi zvláštně. Brian a Beth Willisovi mají své svetry utkány z příze, která byla vyrobena z vypelichané srsti jejich čistokrevných psů.
První svetr jednasedmdesátileté Beth Willisové pochází z její fenky samojeda Kary, jejíž plemeno je známé zejména z Ruska. "Není to vlastně ani tak srst jako spíš vlna, proto se z toho tak dobře plete oblečení. Té vlny odpadávají takové malé chomáčky a já je pak jen sbírám mokrou rukou z koberce," upřesňuje seniorka.
"O možnosti použít srst tohoto plemene na oblečení jsme se dozvěděli od chovatelů, od kterých jsme měli štěňata," uvedla dále žena. První svetr byl vyroben v roce 1990, kdy Kara stále ještě žila. Přestože zemřela již před 12 lety, tak svetr stále ještě drží. Od té doby si žena nechala udělat svetřík i z fenky laponského psa Penny, která zemřela před šesti lety.

Svetry jsou extrémně teplé

Třiasedmdesátiletý manžel Beth Brian nosí svůj svetr každou sobotu, když jede do města udělat pravidelné týdenní nákupy. "Ty svetry jsou extrémně teplé a dobře odolávají dešti. Vždy se zpotím už cestou z autobusu do obchodů."
A Brian s Beth Willisovými nejsou ani v nejmenším jedinými zákazníky, které si Malise Mcguireová za desítky let své práce udělala.

K čemu potřebují v Kremlu 3200 bílých myšek?

19. března 2008 v 17:43 Zvířecí zajímavosti,užitečné rady ohledně chovů a péče o vaše mazlíčky a kuriozitky

Moskva - Sídlo ruského prezidenta Vladimira Putina nutně potřebuje 3200 bílých myšek. Musejí to být samičky ne těžší 18 gramů. Proč? To je přísně tajné, informovala agentura Reuters
Osud bílých myšek za zdmi Kremlu zůstává zahalen rouškou tajemství. Osud bílých myšek za zdmi Kremlu zůstává zahalen rouškou tajemství. Autor: Profimedia
"Všichni jsou zvědaví, k čemu asi tak jsou. Ale pokud byly objednány, tak je jasné, že jsou prostě potřeba," odpověděl stroze na dotaz Reuters nejmenovaný mluvčí kremelské ochranky. Odmítl potvrdit, zda jimi budou třeba krmeni sokoli, kteří nad Kremlem plaší vrány. "Jsou tu mnohem důležitější věci k přemýšlení," dodal pouze.
Některá ruská média spekulovala, že tajnůstkářští agenti mohou myšky využít například k testování toxických látek.
Ať už bude jejich osud jakýkoliv, dodavatel se už našel. Na oficiálních internetových stránkách, na nichž Kreml vyvěšuje informace o veřejných zakázkách, se v pátek objevila zpráva, že za dodané hlodavce bylo vyplaceno neuvěřitelných 475 776 rublů, čili asi sto korun za jednoho.

Medvíďata si jen tak neublíží. Dostala plošinu

19. března 2008 v 17:38 Zvířecí zajímavosti,užitečné rady ohledně chovů a péče o vaše mazlíčky a kuriozitky

Brno - Brněnští lední medvídci jsou zase o něco víc v bezpečí. V pátek dvěma tříměsíčním mláďatům zaměstnanci zoo postavili k výběhu teleskopickou pojízdnou plošinu.
"Chovatelé tak v případě nehody můžou vlézt do výběhu a mláďatům pomoc," zdůvodnil mluvčí brněnské zoo Pavel Hrazdíra. Ve výběhu je totiž prudký svah s kameny a tak mají chovatelé obavu, že si může některé z nich ublížit. "Zatím se ale medvídkům nic nestalo," řekl Hrazdíra. Mediální hvězdy z brněnské zoo poprvé uviděly sluneční paprsky v pondělí.
Medvídci se nebojí vylézt ze svého pelechu ani v deštivém počasí. "V pátek pršelo a oni byli pořád venku. Zřejmě vylezou i o víkendu," myslí si Hrazdíra.
Lidé může kromě medvídků do brněnské zoo nalákat také vidina toho, že vyhrají zájezd na Bali. Patnáctý miliontý návštěvník totiž od zoo dostane dovolenou na tomto tichomořském ostrově. "Už chybí asi čtrnáct set návštěvníků," dodal Hrazdíra.

Peníze na týraná zvířata? Ne. Na boj proti nacismu

19. března 2008 v 17:35 Zvířecí zajímavosti,užitečné rady ohledně chovů a péče o vaše mazlíčky a kuriozitky

Jílové - Bez váhání souhlasil provozovatel klubu Peklo v Jílovém Milan Stejskal s návrhem organizace Realita.tv uspořádat v klubu benefiční koncert na podporu ochrany zvířat. Prostory klubu poskytl dokonce bezplatně.
Ilustrační foto Ilustrační foto
Uplynulou víkend jeho nadšení rychle opadlo. Koncert sice byl, ale členové Realita tv výtěžek nepoužijí na týraná zvířata, ale s největší pravděpodobností na činnost antifašistické strany. "Jde to na náš projekt. Úplně všechno nejde na zvířata, bojujeme za to i proti nacismu," tvrdil jeden ze členů Realita tv. Jméno odmítl sdělit. Dokonce zakázal, jakkoliv se o organizaci zmiňovat.
V neděli přišel do redakce mail s odpovědí jakési Loly z Realita tv, který uvedla, že skupina použije peníze na dopravu a opravu automobilu, jímž se kapela vozí na koncerty. "Účastníci si o využití výdělku budou moci přečíst po skončení turné na našich stránkách," napsala Lola. Co projekt Realita.tv je nevysvětlila.
Na internetových stránkách Realita.tv je sice zmiňována ochrana týraných zvířat, ale většinou jde o články z různých světových organizací. Skupina má propagovat i abolicionismus, hnutí za zrušení nebo odstranění nějaké zvyklosti, třeba otroctví či hnutí usilující o zrušení trestu smrti. Na stránkách návštěvník také nalezne odkaz na antifašistickou stranu, která nemá s ochranou týraných zvířat nic společného.
"Když je o dobrou věc tak na peníze nekoukám, klub měli k dispozici a ještě jsem se sám na vlastní náklady postaral o propagaci koncertu v našem městě a blízkém okolí," řekl Milan Stejskal.
V pátek večer dorazilo padesát šest platících lidí. "Původně jsme se domluvili, že vstupné bude sedmdesát korun, ale z vlastní zkušenosti vím, že většina lidí je ochotna zaplatit víc, pokud jde o příspěvek na týraná zvířata, tak jsem navrhl organizátorům jeho zvýšení na devadesát korun," vysvětlil Stejskal. Návštěvníci i tak podle něj přispěli do pokladny částkou vyšší než stanovených devadesát korun.
Někteří lidé z klubu odešli ihned poté, kdy se dozvěděli, že vlastně o týraná zvířata asi nejde. "Moc by mě zajímalo, na co jsem teda přispěl. Zaplatil jsem stanovené vstupné a ještě jsem tam nechal deset korun navíc," uvedl Petr Brabenec.
"Z prvních jednání s Realita.tv jsem pochopil, že peníze jdou na útulek. Nebylo sice řečeno na který, ale to mi bylo v tu chvíli i jedno. Není přeci důležité, zda vybrané peníze pomohou našemu útulku nebo jinému," řekl Stejskal. Během koncertu se dotázal jednoho organizátorů, jak peníze použijí, zda by bylo možné, by šly přímo na děčínský útulek. Odpověď prý byla překvapivě arogantní. "Poslali mě do oněch končin a řekli mi, že mi do toho, jak s penězi naloží, nic není. Navrhl jsem také, že peníze za přítomnosti svědků přečítáme a oni mi na tu částku potvrdí příjmový doklad. Řekli, že nějaký seženou. Nechtěl jsem nějaký, chtěl jsem od jejich organizace, ten neměli. Jak jsem později zjistil organizace vlastně ani pořádně neexistuje. Jde o pár lidí, kteří se zabývají bůhví čím," rozčiloval se Stejskal.
Peníze nechtěl skupině dát. "Zajímalo by mě na co jsme vlastně přispěli, nikdo z lidí s kterými jsem jednal před koncertem mi nezvedá telefon. Peníze si nakonec odvezli, ale po dost nepříjemné několikahodinové hádce. Dokonce mi vyhrožovali, že pokud jim ty peníze nedám, tak se mám na co těšit," popsal situaci Stejskal. Uvažuje o tom, že na organizaci podá trestní oznámení pro podvod, úmyslně ho prý a s ním dalších skoro šedesát lidí uvedli v omyl. Varuje i další kluby, aby koncerty skupiny neuváděly, alespoň ne s podtitulem, že výtěžek jde na ochranu zvířat.

Pes se vydal na výlet vlakem

19. března 2008 v 17:31 Zvířecí zajímavosti,užitečné rady ohledně chovů a péče o vaše mazlíčky a kuriozitky

Pardubice - Neobvyklého černého pasažéra měl vlak, který v neděli 16. dubna přijel do Pardubic z Chocně. Byl to Bígl
Zřejmě se zatoulal nebo nudil. Chtělo to změnu tak se rozhodl vyrazit ve velkém stylu. Asi miluje vláčky, jenže lidské řeči nerozumí a jízdenku by mu asi nikdo neprodal. A tak se z něj stal cestovatel. Řeč je o psu, který se sám vydal na výlet vlakem z Chocně do Pardubic.
"Na pejska, který si sám naskočil do vlaku, nás telefonicky upozornila vlaková četa. Nasedl úplně samostatně, bez pána. Do Pardubic, kde zase sám vystoupil, přijel v 15:20. První co bylo, že se hned na nástupišti ´poštěkal´ s jiným psem a pokračoval, tentokrát už po svých tlapkách, na Pernerovo náměstí. Tam jsme jej také odchytili," uvedl Pavel Antoch, strážník a psovod pardubické městské policie.
"Na to, že se nám čas od času vozí samotní psi v autobusech městské hromadné dopravy, už jsme si zvykli. Ale že někteří začali jezdit už i vlakem, to je novinka," podivoval se Antoch.
Pes - cestovatel ovšem u sebe neměl žádnou jmenovku, ani jiný identifikační prvek, natož pak jízdenku (pokutu za černou jízdu mu prý dráhy odpustí). Jen na krku měl černý obojek s kovovou sponou. Je to Bígl, klasického červeno-bílo-černého zbarvení. Klidný, tichý, skoro až flegmatický. Ani na poslušnost si příliš nepotrpí. V současné době je umístěn v útulku pardubické veterinární kliniky. Pokud tedy někdo z čtenářů, zvláště těch choceňských, poznává svého železnici milujícího psa, kontaktuje nás prosím na adrese: pardubicky@denik.cz a zároveň také útulek na adrese: www.utulekpardubice.cz, nebo též telefonním čísle: 466 610 530.
Nezbývá než doufat, že tento psí příběh bude mít šťastný konec. Ačkoliv pes bude přeci jen asi choceňský, při jeho dobrodružných sklonech je zde i nepatrná možnost, že i do Chocně odněkud přicestoval. Ještěže v Pardubicích nedošel až na letiště...

Smrt zvířete: pohřeb doma nebo spálení v kafilérii

19. března 2008 v 17:20 Zvířecí zajímavosti,užitečné rady ohledně chovů a péče o vaše mazlíčky a kuriozitky

Opavsko - Majitelé si odnášejí zvířata domů více než dříve. Je to i proto, že odvoz už není zdarma, jak tomu bývalo dříve.
Ilustrační foto. Ilustrační foto.
Bylo jí téměř patnáct let, když ji na lopatky dostala zákeřná nemoc rakovina. Snažila se s ní bojovat, ale nemoc jí pomalu ubírala na vitalitě. Nejprve přestala žrát, posléze chodit. Řeč je o feně německého ovčáka, kterou její majitelé pojmenovali jménem Bobina. Byla plnoprávným členem jedné opavské rodiny až do minulého května. Tehdy ji majitel musel nechat utratit.
"Vše se seběhlo velmi rychle, během jediného týdne. Nechtěli jsme ji nechat utratit, ale už jsme se nemohli dívat na to, jak se trápí," nechal se slyšet majitel, který si nepřál vystoupit z anonymity, a podotkl, že injekce byla pro fenku vysvobozením. "Když jsem s ní chodil k veterináři na prevenci a očkování, byla už před vstupem do čekárny vždycky nervózní," pokračuje.
Na své poslední cestě do ordinace však podle majitele emoce už ani neprojevovala. Jako by věděla, že ji u veterináře čeká vysvobození. Je to příběh se smutným koncem, ale i to je život. Poté, co veterinář fenu uspal, nabídl majiteli, zda si ji chce odvézt domů a pohřbít ji na svém pozemku. Jelikož mu to ale sousedské vztahy nedovolily, musel ji nechat u veterináře.

Odvoz zvířat už není zdarma

Jak potvrdil ředitel Krajské veterinární správy Moravskoslezského kraje Jaromír Polášek, je podle veterinárního zákona možno pohřbít domácí zvíře, tedy například psa nebo kočku na svém pozemku. Majitel ale musí dodržet určité předpisy. "Buďto může zvíře zakopat na svém pozemku. Nebo se domluví s veterinářem a ten zvíře za úplatu předá do kafilerie," sdělil.
Mnoho lidí se se smrtí svého čtyřnohého kamaráda neumí smířit. Mnohdy si jej chtějí odnést a pohřbít na zahradě, ať již se jedná o malé nebo větší zvíře. A veterináři na Opavsku jim vycházejí vstříc. Jak uvedl hlučínský veterinář Petr Gajdošík, i po utracení zůstává zvíře majetkem svého pána a ten tedy musí zajistit jeho neškodné utracení.
"Majitelé si odnášejí zvířata domů více než dříve. Je to i proto, že odvoz už není zdarma, jak tomu bývalo," zmínil Petr Gajdošík s tím, že odvoz například čtyřicetikilového psa přijde na zhruba pět set korun.

Pohřby zvířat nabízí firma z Brna

Další z opavských veterinářů Pavel Štellar řekl, že je-li zvíře malé až drobné, není jistě problém si ho pochovat doma na zahrádce. "Pochopitelně se nesmí jednat o zvíře nakažené infekční nemocí nebo například parazitózou. V takovémto případě se musí vždy zajistit odvoz do příslušného veterinárního asanačního zařízení k neškodnému odstranění spálením," objasnil Pavel Štellar.
Podotkl, že i u větších zvířat, tedy psů a koček do maximální hmotnosti třicet až padesát kilogramů, je možné je při dodržení určitých podmínek pohřbít na svém pozemku, pokud tím nedojde k ohrožení vodních zdrojů a zároveň je dodržena hloubka minimálně půl až tři čtvrtě metru. "Majitel si nesmí ze svého pozemku svévolně udělat psí hřbitov," řekl Pavel Štellar.
Na závěr zmínil také možnost si za poplatek objednat speciální psí, potažmo kočičí pohřební službu, která provede obřad včetně uložení těla do země přesně dle instrukcí majitele. Nejbližší firma, která zajišťuje pohřeb čtyřnohých mazlíčků, nese název Anubis a sídlí v Brně. . . .

Soutěž o zážitek Dobrodružství na koních

19. března 2008 v 17:16 Soutěže okolo zvířat

Soutěž o zážitek Dobrodružství na koních

Popis:
Odpovězte na 3 otázky a užijte si dobrodružství na císařských koních! Po příjezdu pro výherce bude připravený osedlaný kůň a zkušený průvodce, v jehož doprovodu bude absolvovat hodinovou jízdu na koni do okolí. Poté bude připraveno malé občerstvení v místní útulné hospůdce a nakonec můžete absolvovat prohlídku hřebčína s odborným výkladem.

Ceny:
zážitek Dobrodružství na koních

Od: 17. 3.Do: 30. 3.
dobrodruzstvi_na_konich.jpg

Výstava koní

12. března 2008 v 19:21 Zvířecí zajímavosti,užitečné rady ohledně chovů a péče o vaše mazlíčky a kuriozitky

9. výstava koní a všeho co k nim patří
Datum: 19. 3. - 23. 3. 2008

Otevírací doba výstavy: středa - neděle 9:00 - 17:00
Cena vstupného: 80,- Kč (důchodci, studenti, ZTP/P - 60,- Kč)
Tato výstava probíhá současně s výstavou ZEMĚDĚLEC, protože kůň k zemědělství vždy patřil. V současné době člověk využívá koně zejména při sportu, hipoterapii a rekreaci.
Pro návštěvníky je připraven bohatý doprovodný program, který bude probíhat na venkovní ploše. Připraven je od čtvrtka do neděle vždy dopoledne od 10 hodin a v odpoledních hodinách ve 14.30, potrvá cca 1,5 hodiny.
Představí se vám koňské spřežení kladrubských koní, chladnokrevných koní a pro porovnání také spřežení velšských pony.
Zastoupení tu budou mít následující koňská plemena: fríský kůň, hafling, český teplokrevník, shetlandský pony, Shagya-arab, lipicán, norik, anglický plnokrevník a uvidíte také raritu mezi koňmi - starokladrubského ryzáka.
Více informací naleznete na stránkách výstaviště VLL Lysá nad Labem

V ostravské zoo uhynula osmatřicetiletá nosorožčí babička

12. března 2008 v 19:20 Zvířecí zajímavosti,užitečné rady ohledně chovů a péče o vaše mazlíčky a kuriozitky

V ostravské zoo uhynula osmatřicetiletá nosorožčí babička

Nosorožec dvourohý
Ve volné přírodě se nosorožci dožívají zpravidla výrazně nižšího věku. Ilustrační foto. foto: Archiv Právo
Osmatřicetiletá samice nosorožce tuponosého Dinah uhynula v ostravské zoo. Tato babička či spíše prababička byla jedním z nejstarších nosorožců chovaných v zoologických zahradách na celém světě. Ve volné přírodě se nosorožci dožívají zpravidla výrazně kratšího věku. O úmrtí informoval mluvčí ostravské zoo Stanislav Derlich.
Samice uhynula v pátek. Příčinou smrti byla s největší pravděpodobností rakovina. "Projevy nemoci odpovídaly tomu, co bylo zaznamenáno u starých nosorožců v jiných zoologických zahradách. Jednalo se o váhový úbytek a krvavé výtoky. Naše snaha o léčbu takto starého zvířete již nemohla mít šanci na úspěch," vysvětlil mluvčí.
Samice se narodila v roce 1970 v rezervaci Umfolozi v Jihoafrické republice. V Ostravě žila od svých čtyř let společně se samcem Natalem, kterého nyní návštěvníci v pavilonu uvidí samotného. I on už je ve stařeckém věku. I když Dinah a Natal spolu v jednom výběhu žili víc jak tři desítky let, nikdy spolu neměli mladé. Příčinou byl fakt, že tento druh nosorožců si vhodného partnera pro rozmnožení pečlivě vybírá.
"I proto nemohlo vést párové držení pouhých dvou zvířat k úspěchu. Na rozšíření stáda jsme neměli peníze ani prostor," dodal Derlich.
Pavilon nosorožců byl postaven na počátku 60. let minulého století a dnes už neodpovídá požadavkům na chov těchto zvířat. Je proto vyloučeno, že by ostravská zoo získala novou samici. To by se mohlo stát jen za předpokladu, že by v areálu zahrady za desítky milionů korun vznikl nový chovatelský komplex.

Týrání lišek sněmovnou neprošloPraha - Ochránci zvířat se radují: Kontroverzní zákon, který umožňuje cvičit lovecké psy na živých liškách dnes zamítla poslanecká sněmovna parlamentu.

12. března 2008 v 19:13 Zvířecí zajímavosti,užitečné rady ohledně chovů a péče o vaše mazlíčky a kuriozitky

Týrání lišek sněmovnou neprošlo

Praha - Ochránci zvířat se radují: Kontroverzní zákon, který umožňuje cvičit lovecké psy na živých liškách dnes zamítla poslanecká sněmovna parlamentu.
Ilustrační foto Ilustrační foto
Stalo se tak poté, co zákon vetoval prezident republiky Václav Klaus.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič uvedl, že připraví novou podobu zákona na ochranu zvířat proti týrání, která nebude obsahovat tento sporný bod, tedy kontaktní norování, při kterém lišky trpí.
Novela zákona, kterou ministerstvo zemědělství předkládalo, byla rovněž v rozporu s evropskou legislativou. EU nedovoluje používat na výcvik žádné zvíře, u kterého by bylo ohroženo jeho zdraví a pohoda.
Nyní tedy platí zákon na ochranu zvířat z roku 1992, který kontaktní norování zakazuje.

Týrání lišek zpět ve sněmovně

Kontroverzní zákon, umožňující cvičit lovecké psy na živých liškách, se díky prezidentskému vetu Václava Klause vrátil zpět do sněmovny.
"Proti znění zákona, povolujícím takzvané kontaktní norování, v těchto dnech dostávám od mnoha občanů a profesních organizací odmítavé reakce. Myslím, že by je parlament měl vzít v úvahu," vzkázal Klaus předsedovi poslanecké sněmovny Miloslavu Vlčkovi.
Pro změnu zákona na ochranu zvířat proti týrání, který by vystavil lišky velmi trýznivým "zážitkům" se vyjádřila většina poslanců ODS.
Vyslyší tedy pochybnosti svého čestného předsedy Klause? " Já budu prosazovat, aby byl zákon schválen. Je v něm mnoho ustanovení, která zvyšují ochranu zvířat, zejména při dopravě. Proto jsem přesvědčen, že by zákon měl být schválen i přes rozpor ve věci kontaktního norování," uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Zároveň slíbil, že připraví novelu zákona, kde navrhne zákaz norování.

Novela v rozporu s EU

Martin Hyťha z Dětí Země je k tomuto slibu poměrně skeptický. "Obávám, že pokud se zákon schválí v této podobě, už se tam nepodaří tuto drobnou dílčí změnu později prosadit," řekl Deníku.
Optimističtěji vidí situaci Romana Šonková, odborná konzultantka RSPCA - Královské organizace na ochranu zvířat. V "malé" novele zákona na ochranu proti týrání shledává i pozitivní místa.
"Je tam například zvýšená sazba trestů za týrání, zvýšená oblast ochrany hendikepovaných a exotických zvířat," uvádí Šonková.
Vadí jí tam naopak lov na živou rybičku, kastrace nebo kupírování ocasů.
Fakt, že se do novely zákona dostala na poslední chvíli myslivecká a lovecká lobby i takzvané kontaktní norování, považuje za nešťastné. "Veřejnost se ozvala bohužel poměrně pozdě," dodává Šonková.
Domnívá se však, že ani po schválení zákona, nebude kontaktního norování masově rozšiřováno. "Máme ještě další nástroje, jak tuto praxi regulovat," říká tajemně Šonková.
Přesto by bylo schválení novely zákona na ochranu zvířat proti týrání v rozporu s evropskou legislativou. EU nedovoluje používat na výcvik žádné zvíře, u kterého by bylo ohroženo jeho zdraví a pohoda.

Vietnam: Kontrolované křečkování

12. března 2008 v 19:07 Zvířecí zajímavosti,užitečné rady ohledně chovů a péče o vaše mazlíčky a kuriozitky

Vietnam: Kontrolované křečkování

Hanoj - Ve Vietnamu platí přísný zákaz prodeje a držení křečků. Tito drobní hlodavci patří v současné době v této zemi k nejoblíbenějším domácím mazlíčkům.
Ilustrační foto Ilustrační foto
Vietnamské ministerstvo zemědělství zahájilo tažení proti křečkům. Ve vyhlášce uvádí, že kdokoliv bude přistižen s křečkem, bude pokutován až do výše 30 000 vietnamských dongů. Tato částka, která odpovídá zhruba 32 000 českých korun, ve Vietnamu činí dvojnásobek průměrného ročního platu.

Nelegální hlodavec, zdroj nebezpečných chorob

Úřady tvrdí, že křečci jsou potenciálními zdroji nákazy. Vyjádřily také obavy, že tato zvířata jsou do Vietnamu dovážena z Číny a Thajska bez potřebných dokumentů a kontrol.
V tropické asijské zemi jako je Vietnam, se křečci neřadí mezi tradiční domácí mazlíčky. Lidé zde pro svou potěchu obvykle chovají rybičky.
Ovšem rostoucí příjmy a skutečnost, že v Číně 7. února přivítali rok Krysy, způsobily, že tito hlodavci s korálkovými očima jsou v Asii velmi žádaní. Jejich cena se v Číně s příchodem roku Krysy dokonce ztrojnásobila. Křeček je totiž zvířátko, které je i v Číně co by domácí mazlíček značně neobvyklé. Kromě toho myši a krysy u řady lidí přece jen nevzbuzují libé emoce, kdežto křeček je roztomilý.

Černý trh vzkvétá

Křečci se prodávají se za deset až dvacet dolarů kus a mezi mládeží v Hanoji a Ho Či Minově městě jsou velice oblíbení. Vzniká zde přímo "křeččí subkultura" s vlastními křeččími kluby. Zakázané ovoce prostě chutná nejlépe a úředně zakázaný křeček zřejmě potěší nejvíc. Vláda ale zůstává bdělá.
Křečci ovšem nejsou jedinou položkou, která ve Vietnamu uniká úřední kontrole. V současné době se například ukázala alarmující skutečnost. Většina antimalarik užívaná ve Vietnamu a dalších zemích v regionu jsou nelegálně vyrobené léky dovezené z Číny.

Austrálie se chystá utratit stovky klokanů

12. března 2008 v 18:14 Zvířecí zajímavosti,užitečné rady ohledně chovů a péče o vaše mazlíčky a kuriozitky

Austrálie se chystá utratit stovky klokanů

Canberra - Klokani jsou symbolem Austrálie. Množí se ale nekontrolovaně a způsobují tím místním úřadům řadu problémů.
Australané se rozhodli utratit pomocí smrtících injekcí stovky klokanů ohrožujících jiné živočichy. Australané se rozhodli utratit pomocí smrtících injekcí stovky klokanů ohrožujících jiné živočichy. Autor: PROFIMEDIA.CZ
Australské úřady téměř rok trápil spor o osud několika stovek klokanů ohrožujících jiné druhy živočichů. Nakonec se jim podařilo problém vyřešit kompromisem: klokani budou utraceni "humánní" cestou.
Pro Austrálii, proslulou citlivým vztahem k přírodě, bylo vyhlazení pěti stovek klokanů, kteří žijí v armádní zóně nacházející se nedaleko hlavního města, dlouhodobým jablkem sváru.
Když na jaře minulého roku zasáhla celou oblast extrémní sucha, byly tisíce těchto vačnatců vážně ohroženy smrtí hladem.
Značná spotřeba stepních travin, které klokani konzumují, navíc narušila místní ekosystém a zkomplikovala život několika druhům tamějších plazů i zákonem chráněnému motýlovi druhu Synemon plana.
Plánovaný odstřel musel být v květnu, kdy sucha začala ustupovat, zrušen. Postarala se o to mohutná vlna protestů ze strany australských ochranářů a místních obyvatel.
Ochránci přírody podporovaní velkou částí veřejnosti prosazovali přestěhování klokanů do sousedního státu Nový Jižní Wales.
Canberrské zastupitelství ale program, počítající s tím, že několik set klokanů bude převezeno v klimatizovaných vozech, shledalo příliš nákladným a ke zvířatům málo ohleduplným.
Proto nakonec přistoupilo na levnější a "méně kruté" řešení. Pod dohledem expertů budou klokani napřed uspáni střelami s narkotickou náplní a poté v bezvědomí otráveni smrtící injekcí.

Tuleně chce Kanada zabíjet "lidštěji"

12. března 2008 v 18:08 STOP trápení zvířat!

Tuleně chce Kanada zabíjet "lidštěji"

Ottawa - Kanadské úřady čelí ostré kritice ochránců zvířat kvůli každoroční brutální smrti stovek tuleňů.
Ilustrační foto. Ilustrační foto. Autor: AP/Heribert Proepper

Videozáznamy mužů, kteří na krách u pobřeží Atlantiku holemi rozbíjejí lebky tuleních mláďat, publikovala na internetu ochranářská organizace PETA. Chce tak kanadskou vládu přimět k zastavení lovu, při němž každoročně umírají tisíce zvířat pomalou a krutou smrtí.
Kabinet se rozhodl kritice čelit a chce uvést do praxe třístupňový proces, který zajistí "humánnější" zabíjení tuleňů. Lovci tak budou povinni se po ubití nebo zastřelení zvířete přesvědčit, že je skutečně mrtvé, a v případě pochybností podříznout jeho tepny.
"Veterináři se domnívají, že tento třístupňový proces přináší větší jistotu humánnosti," řekl agentuře Reuters Kevin Stringer z federálního úřadu pro rybářství a oceány.

Chybí dohled

Podle ochránců zvířat ale nové nařízení nic neřeší, protože nad jeho prováděním chybí náležitý dohled. Na jejich stranu se postavila i řada celebrit včetně zpěváka Paula McCartneyho nebo herečky Pamely Andersonové.
"Jsem zděšena, že lidé se na Kanadu začínají dívat jako na zemi více nakloněnou tlupě chamtivých lovců a vrtochům módního průmyslu než masovému mezinárodnímu volání po ukončení lovu," uvádí Andersonová v záhlaví petice za zastavení lovu tuleňů.
Lovci dostanou každoročně povolení k zabití až 335 000 tuleňů grónských v sezoně od března do dubna. Kožešiny tuleních mláďat jsou vysoce žádané a zvyšuje se také poptávka po jejich tuku bohatém na omega-3 mastné kyseliny.

Divoká zvěř tvrdě doplácí na africké války

12. března 2008 v 18:05 Zvířecí zajímavosti,užitečné rady ohledně chovů a péče o vaše mazlíčky a kuriozitky

Divoká zvěř tvrdě doplácí na africké války

Londýn - Kromě bezpočtu lidí přicházejí v Africe při nelítostných bojích o život také zvířata. Vědci nyní poodhalili osud hrošíka liberijského, který léta válek přežil.
Hrošík liberijský měl štěstí. Jeho druh přežil léta bojů v Africe. Hrošík liberijský měl štěstí. Jeho druh přežil léta bojů v Africe. Autor: profimedia.cz
Krvavé konflikty v Africe si vybírají vysokou daň nejen na lidských životech. Ohrožují totiž také existenci mnoha živočišných druhů.
Vzácný druh hrošíka liberijského překvapivě přežil dvě občanské války i nekontrolované kácení liberijských lesů. Britským vědcům se podařilo zachytit jeho pohyb na skryté kameře v jeho přirozeném prostředí.
"Jsme tímto objevem potěšeni, přesto se musíme o daný druh, který čelí hrozbě pytláctví a ničení životního prostředí, stále starat," řekl vedoucí týmu pozorovatelů Ben Collen z Londýnské zoologické společnosti.
Hrošík se vyskytuje v přírodě jen zřídka. Vypadá jako zmenšená verze hrocha obojživelného a jeho dalším nejbližším příbuzným je velryba.
Vědci se domnívali, že 14 let bojů nemohl hrošík přežít. Stejně jako ostatní zvířata jsou hrošíci během válek zabíjeni pro maso. Pytlačení totiž zůstává ve zchudlých oblastech často jedinou formou obživy.
Navíc musela Libérie postavit své hospodářství výlučně na přírodních zdrojích. Těžba dřeva a důlní projekty proto vedly k likvidaci rozsáhlých ekosystémů. V oblasti Horní Guiney zbylo dnes jen deset procent původních lesů.
Migrující armády střílejí divokou zvěř pro peníze, pro vlastní potřebu, nebo jim slouží jako živé terče při výcviku.
Ochranářské spolky se zasazují o protekci především ohrožených druhů, jako jsou bílí nosorožci, gorily, hroši a sloni. Ve válečných zónách je však jejich snaha často marná.
V Kongu, kde občanská válka vypukla před deseti lety, se snížila populace hrochů v národním parku Virunga z 22 tisíc kusů na 900.
Velkým nebezpečím je válečný konflikt pro slony, kteří jsou pro své maso a slonovinu vyhledávanou kořistí. Za posledních 50 let se v oblasti jejich počet snížil ze 4300 na několik stovek.
Válka na druhé straně zvěř paradoxně "chrání" před pytláky. Vědci minulý rok objevili tisícihlavá stáda divoké zvěře, která válečná vřava vyhnala do odlehlých oblastí.

Rychlé tání ledovců ohrožuje tulení mláďata

12. března 2008 v 18:00 Zvířecí zajímavosti,užitečné rady ohledně chovů a péče o vaše mazlíčky a kuriozitky

Rychlé tání ledovců ohrožuje tulení mláďata

Hamburk - Globální oteplování masově ohrožuje tulení mláďata, kterým kvůli němu paradoxně hrozí smrt kvůli podchlazení.
Pokud tulení mládě musí příliš brzy do vody, umírá chladem. Pokud tulení mládě musí příliš brzy do vody, umírá chladem. Autor: REUTERS
Tisícům tuleních mláďat hrozí v důsledku tání arktických ledovců smrt hladem a zimou, varovala v pondělí německá pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

"V některých oblastech možná nepřežije ani jediné z tuleních mláďat narozených v posledních týdnech," uvádí se v prohlášení.
Tuleni tráví první týdny svého života v norách vyhrabaných v pobřežním ledovci.
"Když led taje příliš rychle, mláďata skončí v ledové vodě dřív, než si vytvoří izolační tukovou vrstvu, a zajdou v bolestech hlady a zimou," uvedla Cathrin Muensterová z WWF, citovaná agenturou AFP.
V bezprostředním ohrožení jsou mláďata tuleňů kroužkovaných v Rižském a Finském zálivu. Jejich populace klesla ze 180 tisíc před sto lety na sedm až deset tisíc nyní.
Letos je v Arktidě nejméně sněhu za posledních 300 let, co probíhají měření. Podle klimatologů se tamní klima otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety.⋌(val)